Jak dlouho vydrží dřevostavba

Otázka, jak dlouho vydrží dřevostavba, patří mezi nejčastější, které si naši klienti kladou. A zcela oprávněně. Moderní dřevostavby prošly v posledních letech výrazným vývojem – přestože jejich technologické začátky v 90. letech jsou už historií, některé tehdejší zkušenosti v paměti stále zůstávají. (Ať už jako bolestné zkušenosti nebo dnes již zábavné rodinné historky.) 

Stavba domu navíc není jen obyčejná stavba. Mluvíme o vašem budoucím domově – místě, kde chcete prožívat radost a klid, nikoliv neustále řešit jeden problém za druhým. Zároveň do ní investujete nemalé peníze, čas i energii. Proto je otázka, jak dlouho vydrží dřevostavba, zcela na místě – stejně jako otázka, jak její životnost co nejvíce prodloužit.

Kritérium 1: Kvalita provedení stavby a technologické řešení

To, jak dlouho vydrží dřevostavba, úzce souvisí s kvalitou provedení stavby – a to se nijak neliší od stavby zděné. Jak to můžete jako laik posoudit? Jen velmi obtížně, pokud je to vůbec možné. Právě proto existuje řešení v podobě technického dozoru investora. Ten je nestranný, má potřebné technické znalosti a na stavbě vás zastoupí tak, aby vše bylo provedeno v odpovídající kvalitě.

Roli hraje také vhodnost materiálů vzhledem k prostředí – půjde o dům na kraji Prahy, nebo v horském prostředí? Bude nový dům umístěný ve svahu a jedna z jeho stěn se bude „dotýkat“ zeminy, nebo je terén rovný?

Každý materiál – jak dřevo, tak cihla – má své výhody i nevýhody. O nich píšeme více zde a je dobré zvážit, který z nich je nejvhodnější právě pro vás i s ohledem na lokalitu stavby. Samozřejmě je možné vytěžit z obou materiálů to nejlepší díky jejich kombinaci. (Pro toto řešení pro vás rádi zrealizujeme na míru.)

Kritérium 2: Vnitřní užívání dřevostavby

Když se bavíme o tom, jak dlouho vydrží dřevostavba, nejde ani tak o životnost stavby jako takové, ale především o udržení komfortního života v ní bez výrazných stavebních zásahů. 

Vnitřní užívání prostor staveb se velmi změnilo. Zatímco v 19. století a v první polovině 20. století nebylo v domácnostech tak velké teplo a místnosti, kde se tvořila vlhkost, byly oddělené od zbytku obytných prostor – existovaly prádelny, sušárny a záchody a koupelny mimo byty. Dnes se každý den sprchujeme teplou vodou, pereme a většinou i sušíme prádlo v domě a samozřejmě zde i vaříme. 
Pára, kterou tím vším vytváříme, se musí někam podít. To je fyzika, kterou nejde ošálit. 

Proto je dnes tak důležité správné větrání a používání mikroventilace. Dalším pomocníkem mohou být měřiče vlhkosti a odvlhčovače v zatěžovaných místnostech – obzvlášť v lokalitách a měsících, kdy je zvýšená vlhkost i venku.

Co to ale znamená konkrétně a jak to udělat, aby vaše dřevostavba vydržela, co možná nejdéle?

Jediné univerzální pravidlo, které platí, je uvědomit si, že voda i vlhkost jsou největším nepřítelem dřevostavby. Pokud se vám tedy někde začíná dělat plíseň kvůli vlhkosti, poraďte se co nejdříve s odborníkem – ideálně s firmou, která váš dům stavěla a která o něm ví první poslední. 
Ta zváží fungování vaší rodiny (jak často perete, kde sušíte prádlo, jak často vaříte, kolik vás v domě bydlí), lokalitu stavby a přírodní podmínky i provedení stavby samotné. A na základě toho vám doporučí opatření – ať už ohledně větrání, topení či odvlhčovačů a měřičů vlhkosti do některých místností. 

Tento problém ale můžete v podstatě pustit z hlavy v případě, že se rozhodnete investovat do rekuperace. 

Kritérium 3: Voda – nepřítel dřevostavby číslo 1

O vlhkosti jsme se už bavili, ale co když někam zateče? Nebo třeba i dlouhodobě zatéká a vy to poznáte až po čase, protože vám postupně „odskákaly“ dlaždičky v koupelně? Je to konec dřevostavby? A jak dlouho vydrží dřevostavba, které se podobná nepříjemnost stane?

I když je voda nepřítel číslo 1, neznamená to, že máte dům z cukrové vaty, který se při krátkém kontaktu s vodou rozpustí. Pokud se stane jednorázová katastrofa, stačí vše jen vysušit, stejně jako u zděné stavby. 

Stejně jako v případě zděné stavby, pokud voda nějakou chvíli unikala, je možné, že bude třeba odhalit konstrukci tak, aby mohla dobře vyschnout. 
Skutečný problém nastává až v případě hniloby – pokud voda zatékala delší dobu. Ta je pak zásadním problémem u rámových řešení (viz typy dřevostaveb), které se můžou začít propadat. U CLT panelů je možné danou část jen vyříznout a nahradit novou, takže vaše dřevostavba přežije i případné poškození hnilobou. (Více si o CLT panelech můžete přečíst zde.)

Jak dlouho vydrží vaše dřevostavba?

Jak dlouho vydrží vaše dřevostavba, záleží tedy z velké míry na vás, podobně jako je tomu i u zděného domu. Je dobré zvážit lokalitu, zaplatit si technický dozor, který se postará o kvalitní provedení stavby. A následně se o dům starat – to znamená nenechat dům degradovat a řešit problémy včas.

Pokud tedy dřevostavbě věnujete základní pozornost, zvýšená vlhkost ani jednorázová kalamita dřevostavbě zásadně neublíží.