Skladba stěn dřevostavby

Porozumět rozdílů. ve skladbě stěn dřevostaveb je jedním z nejdůležitějších aspektů při rozhodování ohledně vašeho budoucího domova. A v tomto článku se na skladbu stěn dřevostaveb podíváme hned z několika úhlů pohledu – podle typu konstrukce a typu zateplení i proudění vlhkosti. 

Skladba stěn dřevostavby podle typu konstrukce

Moderní dřevostavby se v ČR dělí především na rámové konstrukce a dřevostavby z CLT panelů. Samozřejmě i dnes si můžete postavit srub či roubenku – jen ne všude je budete moct umístit a problém je i zateplení (ne, že by nešlo udělat vůbec, ale pak byste přišli o estetický a pocitový benefit tohoto typu dřevostavby). Tyto stavby se nicméně stále těší oblibě – především jako rekreační objekty či objekty na pronájem. 

Rámová / Sloupková konstrukce

Dřevostavbu tvoří dřevěné sloupky, které jsou následně vyplněné vatou či jiným tepelněizolačními materiálem. Je to nejtypičtější konstrukce, která se v rámci ČR v případě dřevostaveb používá. I ona prošla vývojem od původních dřevostaveb, které byli spíš vhodné jako chaty k dnešnímu řešení. 
Nicméně vzhledem k řešení dřevěný rám + tepelně-izolační materiál je tato konstrukce méně tuhá a odolná. Její výhodou však může být cena.

 

CLT panely

Modernější řešení dřevostaveb, CLT panel tvoří křižem lepené dřevo. Celý panel je následně tvořený nejméně třemi vrstvami lamel (křížem lepených na sebe). To vytváří masivní a odolný materiál, dokonce odolnější /tužší než cihlové zdi. 
Právě kvůli jejich jedinečným benefitům, naše domu stavíme právě z CLT panelů – více o nich zde anebo se na panel přijeďte podívat k nám do kanceláře. 

Další typy konstrukcí

Vedle rámových konstrukcí a CLT panelů existují i další systémy – například prefabrikované panely – kdy se prakticky celý dům vyrobí v tovární hale, cenou je ovšem menší variabilita domu. Skeletové konstrukce vhodné především pro velké otevřené prostory, především tedy komerční – kdy jsou sloupce/rámy masivnější a dál od sebe. Nebo masivní deskové systémy (DLT, NLT), které se v tuto chvíli používají spíš okrajově – především kvůli dostupnosti, ceně a menší standardizaci.

Skladba stěn dřevostavby podle typu zateplení

Konstrukce je vybraná a dál se řeší typ zateplení. U našich domů toto řešíme dle fasády, tedy kontaktní systém používáme pod omítku a provětrávanou fasádu pod obložení. 

Kontaktní systém

V rámci tohoto systému se přímo na konstrukci lepí izolant a to lepidlem s perlinkou, což je ztužující vrstva, která plochu zcelí. 
Na kontaktní systém se následně nanáší omítka/stěrka. Jedná se o klasické zateplení, které je levnější. A jeho cílem je přenést oblast rosné bodu až do oblasti izolantu, ideálně až za něj (to ale záleží teplotě okolního vzduchu). 

Co je to rosný bod? Jedná se o teplotu, která při které se vlhkost sráží a začíná kondenzovat. Oblast rosného bodu tu bude vždy – teplota vnitřního prostředí se v rámci fasády vždy bude mísit s teplotou vzduchu externího prostředí. Je však důležité, kde ve fasádě probíhá, aby nedocházelo k zatěžování konstrukce a k její následné devalvaci.

Provětrávaná fasáda

Provětrávaná fasáda má vrstev víc a rosný bod je ve vzduchové mezeře, kde se mísí studený a teplý vzduch a komínovým efektem je vyváděn nahoru. Na tento typ fasády se klasicky nedává omítka, ale obkladové materiály: keramika, kov, plast, dřevo. 

Na konstrukci se do rámu dá tepelná izolace a přes ní následně difúzní folie – ta chrání izolaci proti vodě a větru zvenku a zároveň umožňuje, aby vodní pára prostupovala směrem ven. Po difuzní folii ve skladbě stěn dřevostavby následuje distanční rošt, který vytváří provětrávanou mezeru, následovaný roštem fasádního systému a finální podobou fasády.

Difúzně uzavřený / otevřený systém

V obou případech platí, že v rámci otevřeného systému si nejedná o otevřenost, jako u roubenek či srubu. Vždy zůstává zachován tepelný komfort, bez proudění vzduchu. V případě difuzního systému se řeší prostupnost vlhkosti / páry – tu je vždy třeba ošetřit, aby dřevěná konstrukce v čase nedegradovala.

V případě uzavřeného systému se prostup vodní páry řeší pomocí parozábrany, která výrazně omezuje pronikání vlhkosti z interiéru do konstrukce. Z vnější strany se často používají materiály s vyšším difuzním odporem. Jedná se o klasické, „bezpečné“ a léty ověřené řešení.

V případě difúzně otevřeného systému se prostup vodní páry reguluje pomocí tzv. parobrzdy a z vnější strany materiály s vyšší propustností (například dřevovláknité desky), aby mohla vlhkost z konstrukce postupně vysychat směrem ven. Jedná se o dražší řešení, které se začíná používat u moderních staveb a klade vyšší nároky na návrh i provedení – proto ho realizujeme pouze na základě individuálního posouzení, včetně zohlednění konkrétní lokality stavby.